tisknout stránku1. dubna 2010
Velikonoce – svátky vítání jara
Velikonoce jsou u nás po Vánocích asi nejoblíbenější svátky a vnímáme je hlavně jako svátky přicházejícího jara.
Neměli bychom však zapomínat, že se jedná původem o nejvýznamnější svátky křesťanské církve a že jsou spojený s památkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Ježíš Kristus byl ukřižován a ze soboty na neděli se odehrál zázrak mrtvých vstání tzv.Velká noc a od toho se traduje i název Velikonoce. Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Pohané těmito svátky vítali jaro a začátek zemědělských prací.
Velikonoční svátky jsou datumově pohyblivé. Připadají vždy na neděli po prvním jarním úplňku. Letos připadají na 5. dubna 2010.
Velikonoční svátky jsou spjaty s řadou tradic a původem se slaví celý Velikonoční týden. Každý den má svá specifika a jsou s nimi spjaty nádherné obyčeje. Některé jsou vhodní i pro hubnoucí.
Modré pondělí, Žluté úterý, Černá (škaredá) středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod Velikonoční a Velikonoční pondělí.
-
Černá (škaredá) středa – vymetaly se komíny, nikdo by se neměl mračit, jinak se bude mračit všechny středy v roce.
-
Zelený čtvrtek – jedla se jen zelená strava – špenát, zelí, hrách, aby byl člověk zdravý celý rok. Pekly se jidáše. O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a s nikým se nehádat.
-
Velký pátek – je postním dnem. Na Velký pátek se děly zázraky a země se otevírala, aby ukázala své poklady. Věřilo se na čarodejnice, vodníky a zlé duchy. Nepralo se prádlo a po vesnici chodí dodnes řehtáci a oznamují poledne a ranní a večerní klekání. Od hospodyněk dostávají drobné peníze, vejce, pečivo.
-
Bílá sobota – na Bílou sobotu se uklízelo, bílilo, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletly se pomlázky a zdobila se vajíčka. Končil také půst.
-
Boží hod – světí se velikonoční pokrmy.
-
Velikonoční pondělí – velikonoční hodování, chlapci chodí s pomlázkou z vrbového proutí zdobenou stuhami a vyšlehají dívky. Dostávají malovaná vejce a jinou koledu. Pokud budou děvčata vyšlehaná pomlázkou – budou zdravá, pilná a veselá celý rok. Pomlázka musí být proto upletená z mladých proutků, jinak by mladost a síla nemohla být předána.
Velikonoční vajíčko je symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení je také symbolem životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka pocit bezpečí.
Velikonoce jsou nádherné svátky vítání jara a po letošní dlouhé zimě se jich nemůžeme dočkat. Užijte si je hlavně v duševní rovině a nepojměte je však prosím jako svátky přejídání. Mějte na paměti, že energetická hodnota některých tradičních velikonočních pokrmů je značná a může se vám lehce stát, že svá ztracená kila lehce získáte zpět. Pro malou ukázku: 1 ks vejce má energetickou hodnotu 340 kJ, ale bílek pouze 70 kJ a žloutek 270 kJ. Snažte se proto raději žloutku vyvarovat a bílků si můžete dopřát neomezeně. Dejte si také pozor na tradiční vaječný likér, protože 100 ml obsahuje téměř 1400 kJ, Baileys dokonce 2480 kJ, 250 g mazance může obsahovat až 4 000 kJ a stejné množství beránka okolo 3500 kJ.
Držte se Velikonočního desatera:
- Jezte pouze malé porce.
- Jezte pravidelně alespoň 5× denně.
- Nejezte uzeniny, paštiky a jiné tučné a smažené pokrmy.
- Vejce konzumujte pouze omezeně, nejlépe bez žloutků (vejce 340 kJ).
- Velikonoční mazanec a beránka pouze ochutnejte (250 g mazance až 4 000 kJ).
- Omezte konzumaci alkoholu.
- Zařaďte do jídelníčku jarní zeleninové pokrmy, polévky a saláty.
- Do pokrmů přidávejte jarní bylinky (pažitku, petržel a také mladé kopřivy, špenát apod.)
- Dodržujte pitný režim.
- Naplánujte si pěší či cyklistický výlet, nebo si vyberte nějaký jiný sport, který Vás těší.
Co na závěr?
Užijte si Velikonoce hlavně tradičními zvyky, ochutnejte malovaná vejce, beránka i mazanec, ale vše v rozumné míře a nezapomeňte ani na jarní velikonoční procházku.
Veselé Velikonoce Vám přeje
poradna rozumného hubnutí Merrylinka!